Petrův knižní blog

Holokaust očima Tymothy Snydera Při dočtení jiné Snyderovy knihy „Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem“ jsem měl tehdy pocit, že se autor s tématem nevypořádal zcela. A můj pocit se naplnil, když rok na to vyšel v češtině navazující titul „Černá zem: Holokaust - historie a varování“. A připomněl jsem si ho i nyní, když jsem si tu knihu konečně přečetl. Představovat autora poté, kdy mu u nás vyšla snad už desítka knih, nemá valného smyslu. Je přitahován k regionu Východní Evropy jako noční můra k lampě a nutno přiznat, že k pochopení její historie velmi přispěl. Jsem jen obyčejný laik, kterého historie zajímá, ale dovolím si poznámku, že je možná dobře, když se o velmi problematických etapách našich dějin dozvídáme něco i od „nestranného“ pozorovatele (dávám do uvozovek, protože v případě popisu jakékoliv genocidy nelze být nestranný). Svoji knihou o holokaustu Snyder přináší jeho novou intepretaci, což je ale asi relevantní jen pro historiky. Pro obyčejné a nezasvěcené čtenáře,...

Jednou orel, navždy orel Anton Myrer české čtenáře oslovil zásluhou Odeonu již v 80. letech, kdy u nás vyšel jeho velký román „Poslední kabriolet“. Bylo by možno napsat, že již v něm reflektoval válečné téma, ale uspořádáme-li Myrerovo dílo chronologicky, je zřejmé, že v „Kabrioletu“ válka už jen doznívá. Klíčovými válečnými romány z pera tohoto spisovatele jsou „Velká válka“ z roku 1957 a o jedenáct let mladší „Jednou orel“. Poněkud morbidně lze vzhledem k tématu napsat, že „Orel“ je trefou do černého. Je to dílo, které ve Spojených státech, a zejména pak v jejich ozbrojených silách vyvolalo obrovskou odezvu. Nutno dodat, že kladnou. Tato kniha je využívána jako studijní materiál ve West Pointu, má charakter povinné četby pro nižší důstojníky amerických mariňáků a obecně je americkými vojenskými personalisty doporučována jako zdroj pro osobní rozvoj. Co jí přineslo takový úspěch? Je to její étos - soubor vlastností, jimiž autor vybavil svého literárního „syna“ Sama Damona. V této osob...

Ideová nadstavba díla A. Randové O A. Randové a jejím díle se u nás začalo asi živěji diskutovat v roce 2014 v souvislosti s vynikajícím společným nakladatelským počinem Arga a Dokořán, jímž bylo vydání monumentálníhon románu „Atlasova vzpoura“. Románu, jenž ovlivnil hospodářskou politiku USA a tím i světové dějiny. V Atlasově vzpouře je zformulován filozofický koncept objektivismu, jenž se posléze stal myšlenkovým rámcem pro mnoho amerických podnikatelů a členů establishmentu. „Ctnost sobectví“ Randová původně sepsala jako sérii článků v magazínu The Objectivist Newsletter v nutkání osvětlit veřejnosti objektivistickou etiku očištěnou od beletristického nánosu, který se ni něj pochopitelně nalepil v Atlasově vzpouře. Její nakladatel ji vyzval ke kompilaci článků, což dalo vzniknout tomuto souboru esejů. Těch je celkem 19, z nichž 14 je dílem Randové a 5 napsal Nathaniel Branden, společník, s nímž mimo jiné vydávala výše zmíněný magazín. Kromě toho knihu tvoří i úvod sestavený Randovou...

Velká tajemství fyziky Knižní pulty se prohýbají pod rozličnými příručkami radícími čtenářům, jak porozumět snad úplně všemu počínaje záměry boha(ů) a konče společenstvím mikroorganismů v septiku na rekreační chalupě. Tyto „rychlokurzy“ skrývají četná rizika, ale pokud zrovna nejde o manuály týkající se volby politických stran, jsou reálné škody zanedbatelné.Nakladatelství Euromedia před několika lety zakoupilo licenci k vydání britské série „Big Question:…“, které kromě fyziky zahrnuje ještě další čtyři oblasti lidského poznání. A celý záměr převzalo kompletně včetně formálního zpracování publikací. Smyslem edice je prezentovat u každého z vybraných oborů fundamentální témata, kterými se ten či onen obor zaobírá, a tato témata v definovaném formátu – 20 textů v rozsahu cca 3000 slov srozumitelně prezentovat širokému okruhu čtenářů. Autor „Fyziky“ získal doktorát z kvantové mechaniky a v Británii působí jako popularizátor vědy. (Poznámka: svoji roli bere tak vážně, že v roce 2010 založ...

Koho chtějí bozi zničit, toho zbaví rozumu „Flagelant (z lat. „flagellans“ – bičující), česky sebemrskač nebo mrskač, označuje přívržence exaltovaného asketického hnutí ve středověku, kteří se na veřejnosti bičovali a chtěli tak pohnout své spoluobčany k pokání před nadcházejícím soudem světa. Metafora flagelanta čili sebemrskače ožila v poslední době jako ironické označení pro lidi, kteří obracejí pozornost k neslavným obdobím české minulosti, zejména nedávné, případně kritizují problematické stránky české společnosti vůbec.“ (Zdroj: Wikipedia.cz). Od doby, kdy střední Itálii (a vzápětí i Evropu) začaly křižovat první skupiny kajícníků, aby na sebe vzali utrpení Krista, uplynulo takřka 800 let. Vlny fyzického flagelantství se Evropou prohnaly ještě několikrát a vždy z náboženských důvodů. S příchodem nového milénia země založené na křesťanské civilizaci zachvátila další sebemrskačská vlna, v níž se lidé v davové psychóze nevystavují ranám bičem, ale ranám mentálním v podobě sebeobviňo...

Migrační cestopis Úvahy o tom, odkud pocházíme, kdy a kde se vyvinuly naše jazyky, jsou fascinující. Tedy pro mne určitě. Navíc si člověk nemusí vyčítat, že ve škole nedával pozor, protože od mých školních let se toho v tomto oboru docela dost změnilo. Holt věda jde dopředu. Abych nepřeháněl, ne vše je samozřejmě jinak, ale pár věcí ano. Historické vědy zaobírající se vývojem člověka a jeho společenství se musely před tím, než se dochovaly první písemné památky, opírat pouze o práci archeologů a souvisejících oborů (geologie, paleobotanika, radiokarbonové datování). Avšak nástup genetiky umožnil vytáhnut kostry z muzejních a univerzitních depozitářů a podrobit je novému zkoumání. Výsledkem je nový pohled na historii Evropanů. Je to v podstatě ten samý příběh, jen se více a více dovídáme, jak spolu některé – dříve zdánlivě izolované věci – souvisejí a příběh se nám košatí a stává se stále atraktivnějším. Švédská novinářka s bohatými zkušenostmi s popularizací vědy Karin Bojsová na zá...

Jádro pudla, jádro energetiky, energetika z jádra Publikací popularizujících jadernou energii a energetiku je jako šafránu. Otevřeně se přihlásit k propagaci jaderné energie představuje riziko vystavit se ataku všemožných zastánců „zelené energie“, aniž by bylo předem zřejmé, co to vlastně zelená energie je.František Janouch toto riziko podstupuje opakovaně několik desítek let. Jeho jméno není v Česku neznámé především díky jeho aktivitám v oblasti podpory českého disentu z pozice zakladatele Nadace Charty 77 a na poli neziskového sektoru. Mezi jeho zásluhy patří založení Konta Bariéry a pamětníci si možná vzpomenou na jeho velkolepý počin z počátku 90. let, kdy zorganizoval úspěšnou veřejnou sbírku určenou k zakoupení Leksellova gama nože a jeho instalace v nemocnici Na Homolce v roce 1992. František Janouch je povoláním jaderný fyzik a v podstatě patří k první generaci našich jaderných odborníků. Hlavní část jeho práce i publikačních aktivit se odehrála ve Švédsku, kde se usídlil po ...

Na šachovnici světa Seriózní knihy zaobírající se světovým uspořádáním a mezinárodními vztahy jsou lákavou četbou pro ty čtenáře, kteří mají rádi politiku a historii, ale nespokojí se pouze s daty a jmény. Velkých syntetizujících publikací zaměřených na vybraná údobí světových dějin či konkrétní regiony, vyšlo od roku 1989 i u nás docela dost, byť mnohé významné tituly na svůj překlad stále ještě čekají. Henry Kissinger byl z titulu svých funkcí velkou část svého života přímým aktérem toho nejvýznamnějšího, co se v globální politice druhé poloviny 20. století událo. Kromě toho působil jako akademický politolog. Je tedy osobou k napsání podobného díla nanejvýš kompetentní. A na obsahu a formě knihy je to znát. Je napsána fundovaně se znalostí věcí a patřičným nadhledem. Přes výše uvedené je „Uspořádání světa“ publikací napsanou nekomplikovaně a čtivě, což jí činí dostupnou širokému okruhu čtenářů. Autor se zaměřuje na významné historické linie světového uspořádání, čímž dosáhl toho, že ...

Krátké ohlédnutí přírodozpytné Stanislav Komárek se vyprofiloval jako významný esejista, jenž ve svých textech reflektuje zákonitosti přírodní i společenské, které toho mají nezřídka tolik společného. Stručné dějiny biologie jsou upraveným vydáním knihy, která byla poprvé vydána dvacet let předtím pod názvem „Dějiny biologického myšlení“ (Vesmír, 1997 - autor v úvodu nového vydání chybně uvádí název „Vývoj biologického myšlení“) a která byla také zakomponována do většího díla „Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“ (Academia 2008). Autor knihu „věnoval“ těm, kteří hledají rychlé a stručné poučení, - čtenářům z řad laiků i odborníkům z jiných oborů, kteří pátrají po nějaké provázanosti. Stručnost a informační hutnost knihy však předpokládá, že její čtenář je se základy biologie obeznámen například studiem na gymnáziu. Pokud tomu tak není, může se četba stát o něco náročnější. Publikace se věnuje vývoji pohledů člověka na přírodu kolem sebe od prvotní reflexe přírody neolitickými lo...

Neveselý život, tragický konec Kniha autorů Kosatíka a Koláře obohacuje hojnou „knihovnu“ zaměřenou na život a dílo Jana Masaryka. A protože patří mezi nejnovější, lze přepokládat, že je snad i nejúplnější. To konstatuji z pozice člověka tématu neznalého.Knihu, ostatně jako mnoho jiných, lze posuzovat ze dvou hledisek: a sice, zda o Masarykovi a jeho životě a díle už něco víte či nikoliv, a zda jste jeho příznivcem nebo odpůrcem. Mám pocit, že každou ze čtyř variant čtenáře, která kombinací uvedených hledisek vychází, je nutno brát v potaz a každý z nich by tuto „recenzi“ napsal jinak. Sám sebe řadím, respektive před přečtením knihy jsem řadil, do typologie „neznalec – příznivce“. Takovému typu čtenáře kniha nabízí velké množství faktografických informací (dobře ozdrojovaných) a velkou interpretační nadstavbu. Tu si autoři mohou dovolit, jsouce v bádání prvorepublikových reálií jako doma, o čemž svědčí jejich další publikační aktivity. Interpretační rovina je pro neznalce velmi cenná, ...

Okna vesmíru stále dokořán Představovat spoluautora a zároveň „hlavního hrdinu“ této knihy snad netřeba. Tedy alespoň střední a starší generaci ne. Jiří Grygar se i přes svůj požehnaný věk aktivně věnuje svému oboru, jímž je astrofyzika, a zároveň jej velmi svědomitě popularizuje formou přednášek pro veřejnost a publikační činností. Do této snahy patří i kniha rozhovorů se Štefanem Hríbem, šéfredaktorem slovenského časopisu Týždeň.Je to kniha útlá určená čtenářům „začátečníkům“ dosud nepříliš obeznámeným s problematikou astrofyziky a kosmologie. Obsahuje tři rozhovory, které mezi protagonisty proběhly v rozmezí pěti let. Hríb se staví do pozice „nepoučeného“ tazatele a pokládá vcelku prosté dotazy zaměřené na základní fungování vesmíru. Myslím, že to jsou dotazy, které by většina nepoučených zájemců chtěla Grygarovi položit, pokud by měla příležitost a „odvahu“. Náročnost rozhovorů stoupá od prvního k poslednímu. První rozhovor pochází z roku 2010 a obsahuje spíše otázky zaměřené na ko...

Leonardo da Vinci s odstupem pěti staletí Leonardo da Vinci budil, a pravděpodobně ještě dlouho bude, zájem a obdiv laiků, kunsthistoriků a vědců po celém světě. Jeho mnohostranný talent je i s odstupem půl tisíciletí považován za mimořádný a slovní spojení „renesanční člověk“ u něho prostě není obyčejné klišé, protože Leonardo může být chápán jako pravzor všech, kteří se o podobný titul ucházejí, nebo jim byl jejich obdivovateli přiřknut. Nakladatelství Práh 499 let po géniově smrti vydalo velkolepou knihu téměř geniálního Waltera Isaacsona. Knihu, jež je více než důstojným připomenutím významné osobnosti počátku novověku. Autor, jak je pro něho typické, opět strávil stovky či snad tisíce hodin svědomitou přípravou, prostudoval tisíce stran písemností a procestoval kus světa, aby se na vlastní oči seznámil s vybranými Leonardovými díly. Stal se tak odborníkem na Leonarda a z jeho textů je to patrné. Čtenáři je kompetentním průvodcem nejenom Leonardovým životem a dílem, ale významným r...

Oč ve vzdělávání jde? Systém vzdělávání u nás se od listopadu 1989 stal vděčným cílem reformátorů všeho druhu. Vnímám to, ačkoliv jsem sám produktem vzdělávacího systému předlistopadového. Vnímám to díky svým dětem a v neposlední řadě i díky četným rozhovorům, které na toto téma vedu s hosty přednáškového cyklu Science Café, jenž provozuji na jihu Čech. Ale bezpochyby nejsem sám, kdo mizérii současného vzdělávání vnímá. Koneckonců je to pravidelnou agendou mainstreamových i specializovaných médií. A málokdo z nás přehlédl diskuse na téma rámcové programy či inkluze. Esej „Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění“ rakouského filosofa Liessmanna proto čtenáři zdánlivě nepřináší nic objevného a může být považován za jeden z dalších stesků na toto téma. Může, ale neměl by být. Jedním z důvodů je naléhavost až razantnost, s níž autor formuluje svoje kritické názory. Vzdělávání a vzdělanost jsou mantrou moderní společnosti. Jsme společností vědění, znalostní ekonomikou, firmy zaměstn...

Blízká vzdálená budoucnost aneb přijdou další Muskové Frank Schätzing se před čtrnácti (v našich končinách před dvanácti) lety proslavil ekologickým thrillerem Vzpoura oceánů. Mnohé čtenáře včetně mne v něm uchvátil svým precizním přístupem k žánru, hlubokým nastudováním reálií a jejich přetvořením do napínavého děje. „Limit“ následoval po dalších dvou dílech, která čtenáře příliš neoslovila a nedosáhla takové popularity jako „Vzpoura“. Jde o rozsáhlý román s prvky sci-fi odehrávající se v blízké budoucnosti a naznačující možný scénář vývoje globální politiky a světa vůbec. V popředí Schätzingova příběhu se odehrává napínavé pátraní po teroristické skupině připravující teroristické činy v blízkém vesmíru, na jeho pozadí pak dochází k poměřování sil světových velmocí USA a Číny. Příběh se odehrává ve dvou paralelních dějových linkách, jež se vejdou do přibližně tří týdnů roku 2025. Ústředními postavami první z nich je skupina miliardářů – významných podnikatelů – z různých koutů Země, k...

Věřte, nevěřte Mezi nebem a zemí, ba i na nebi a pod zemí, se děje mnoho podivného, na co lidský rozum ani na počátku 21. století nestačí. Zdá se, že se to dělo vždy, a nemůžeme si být jisti, zda nám někdy bude dopřáno znát a umět vysvětlit úplně vše. Zdá se tedy, že literární žánr „záhady a tajemno“ bude mít o čtenáře stále vystaráno.Kniha Nevysvětlitelné záhady se může tedy svým způsobem jevit jako nadčasová. A do jisté míry opravdu je. Zabývá se různými jevy, událostmi, jež se v minulých staletích udály prakticky kolem celé zeměkoule a které jsou svojí povahou v rozporu s lidskou zkušeností a logikou. Jsou to jevy, které očité svědky i ty, kteří jen následně našli stopy a důsledky takových událostí, uváděly v úžas, ale častěji v nich budily strach a hrůzu. Takové případy v knize asi převažují. Kniha tak dostává punc „hororového čtení na dobrou noc“. Libuje-li si čtenář ve stavech, kdy má na těle husí kůži zrnitosti dva a výše (dle Wentworthovy škály), a hledá v noci odvahu ujít šest...