Recenze: Stručné dějiny biologie

Krátké ohlédnutí přírodozpytné

Stanislav Komárek se vyprofiloval jako významný esejista, jenž ve svých textech reflektuje zákonitosti přírodní i společenské, které toho mají nezřídka tolik společného.
Stručné dějiny biologie jsou upraveným vydáním knihy, která byla poprvé vydána dvacet let předtím pod názvem „Dějiny biologického myšlení“ (Vesmír, 1997 - autor v úvodu nového vydání chybně uvádí název „Vývoj biologického myšlení“) a která byla také zakomponována do většího díla „Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“ (Academia 2008).
Autor knihu „věnoval“ těm, kteří hledají rychlé a stručné poučení, - čtenářům z řad laiků i odborníkům z jiných oborů, kteří pátrají po nějaké provázanosti. Stručnost a informační hutnost knihy však předpokládá, že její čtenář je se základy biologie obeznámen například studiem na gymnáziu. Pokud tomu tak není, může se četba stát o něco náročnější.
Publikace se věnuje vývoji pohledů člověka na přírodu kolem sebe od prvotní reflexe přírody neolitickými lovci až po polovinu 20. století. Uvědomíme-li si, že toto je vloženo do nějakých 150 stran, nabízí se jistá představa o obsahu knihy.
V úvodu se autor uchyluje k objasnění několika málo termínů, jako je paradigma, sociomorfní modelování…
A pak se rozbíhá stroj času, jenž nás z dávné minulosti lovců-sběračů doslova katapultuje směrem k prvním náznakům systematického poznání a se stále zvyšující se rychlostí nás dopraví až do časů, kdy se pod vlivem objevu DNA začne vytvářet „nová“ biologie. Tento milník je stanoven záměrně, neboť rozvoj molekulární biologie, genetiky a všech dalších odvětví biologie poté nabral exponenciální dynamiku a dost dobře se proto nevejde do Komárkova konceptu. Na druhou stranu je jasné, že právě několik posledních desetiletí biologických oborů je dobře zmapováno mnoha jinými tituly.
Komárek píše lehce, text má spád a příběh biologie se před čtenářem odvíjí jako na filmovém plátnu. Zhusta tomu také napomáhají četné ilustrace v podobě černobílých pérovek. Ve většině případů jsou převzaty z velkého edičního počinu konce 80. let – velké monografie s názvem „Život“ vydané tehdy Mladou frontou.
Výběr jmen, událostí a významných vědeckých činů je subjektivní. Komárek utřídil ta fakta, která sám považoval za významná z pohledu počátku 21. století. V tomto kontextu sám upozorňuje na to, že „každé, byť sebelépe sepsané kompendium z dějin biologie nutně přináší jen určitý průřez a výběr z nepřehledné změti uplynulých jednotlivostí, jenž ten který autor považoval za smysluplné“.
Práce je to bezesporu záslužná, byť jí ocení spíše hrstka zainteresovaných, kteří se zabývají historií vědy nebo biologií. Záslužná je proto, že s postupem času, navzdory všemožných digitalizacím různých archivů a knihoven, je stále obtížnější udržet ve sdílené paměti všechny ty informace, které klesají pod obzor lidského poznání. Už jen proto, že mnoho z nich je napsáno řecky nebo latinsky.
Za zmínku stojí grafická a typografická úprava knihy, která je vlastní celé řadě Komárkových knih publikovaných v nakladatelství Academie v poslední době a vytváří vlastní vizuální značku.
Kromě výše uvedených reprodukcí vědeckých ilustrací je to typografie postavená na zvýrazňování jmen a klíčových slov tučným řezem písma a oddělování kapitol vsazenými černými listy.
Vše usnadňuje orientaci a zároveň publikaci dodává pocit řemeslně dobře zvládnuté knihy.

Info o titulu:

Autor: Stanislav Komárek

Nakladatel: Academia, 2017

Anotace:

Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva. Text je doprovázen množstvím dobových ilustrací, přibližujících ducha a atmosféru tehdejších výzkumů a vzdělanosti a navázání biologického myšlení na dobové myšlenkové proudy. Proč se vlastně o dějiny biologie (a jakéhokoliv jiného oboru) zajímat? Co je to paradigma? Jak viděly živý svět archaické národy a staré civilizace? Jak vznikla věda v antickém Řecku? Jak v nastoupené cestě pokračoval Řím? Jak viděl živý svět evropský středověk a renesance? Jak se projevil v barokní éře descartovský obrat? Jak začínala systematika, paleontologie, jak se profilovaly jednotlivé národní školy v biologii – francouzská, anglická, německá? Jak se objevilo evoluční myšlení? Jak začínala genetika, mikrobiologie, etologie? Jakou roli hrály v myšlení o živém světě „velké“ dějiny, zejména poslední světová válka?

Přečteno: červen 2018