Petrův knižní blog

Na šachovnici světa Seriózní knihy zaobírající se světovým uspořádáním a mezinárodními vztahy jsou lákavou četbou pro ty čtenáře, kteří mají rádi politiku a historii, ale nespokojí se pouze s daty a jmény. Velkých syntetizujících publikací zaměřených na vybraná údobí světových dějin či konkrétní regiony, vyšlo od roku 1989 i u nás docela dost, byť mnohé významné tituly na svůj překlad stále ještě čekají. Henry Kissinger byl z titulu svých funkcí velkou část svého života přímým aktérem toho nejvýznamnějšího, co se v globální politice druhé poloviny 20. století událo. Kromě toho působil jako akademický politolog. Je tedy osobou k napsání podobného díla nanejvýš kompetentní. A na obsahu a formě knihy je to znát. Je napsána fundovaně se znalostí věcí a patřičným nadhledem. Přes výše uvedené je „Uspořádání světa“ publikací napsanou nekomplikovaně a čtivě, což jí činí dostupnou širokému okruhu čtenářů. Autor se zaměřuje na významné historické linie světového uspořádání, čímž dosáhl toho, že ...

Krátké ohlédnutí přírodozpytné Stanislav Komárek se vyprofiloval jako významný esejista, jenž ve svých textech reflektuje zákonitosti přírodní i společenské, které toho mají nezřídka tolik společného. Stručné dějiny biologie jsou upraveným vydáním knihy, která byla poprvé vydána dvacet let předtím pod názvem „Dějiny biologického myšlení“ (Vesmír, 1997 - autor v úvodu nového vydání chybně uvádí název „Vývoj biologického myšlení“) a která byla také zakomponována do většího díla „Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“ (Academia 2008). Autor knihu „věnoval“ těm, kteří hledají rychlé a stručné poučení, - čtenářům z řad laiků i odborníkům z jiných oborů, kteří pátrají po nějaké provázanosti. Stručnost a informační hutnost knihy však předpokládá, že její čtenář je se základy biologie obeznámen například studiem na gymnáziu. Pokud tomu tak není, může se četba stát o něco náročnější. Publikace se věnuje vývoji pohledů člověka na přírodu kolem sebe od prvotní reflexe přírody neolitickými lo...

Neveselý život, tragický konec Kniha autorů Kosatíka a Koláře obohacuje hojnou „knihovnu“ zaměřenou na život a dílo Jana Masaryka. A protože patří mezi nejnovější, lze přepokládat, že je snad i nejúplnější. To konstatuji z pozice člověka tématu neznalého.Knihu, ostatně jako mnoho jiných, lze posuzovat ze dvou hledisek: a sice, zda o Masarykovi a jeho životě a díle už něco víte či nikoliv, a zda jste jeho příznivcem nebo odpůrcem. Mám pocit, že každou ze čtyř variant čtenáře, která kombinací uvedených hledisek vychází, je nutno brát v potaz a každý z nich by tuto „recenzi“ napsal jinak. Sám sebe řadím, respektive před přečtením knihy jsem řadil, do typologie „neznalec – příznivce“. Takovému typu čtenáře kniha nabízí velké množství faktografických informací (dobře ozdrojovaných) a velkou interpretační nadstavbu. Tu si autoři mohou dovolit, jsouce v bádání prvorepublikových reálií jako doma, o čemž svědčí jejich další publikační aktivity. Interpretační rovina je pro neznalce velmi cenná, ...

Okna vesmíru stále dokořán Představovat spoluautora a zároveň „hlavního hrdinu“ této knihy snad netřeba. Tedy alespoň střední a starší generaci ne. Jiří Grygar se i přes svůj požehnaný věk aktivně věnuje svému oboru, jímž je astrofyzika, a zároveň jej velmi svědomitě popularizuje formou přednášek pro veřejnost a publikační činností. Do této snahy patří i kniha rozhovorů se Štefanem Hríbem, šéfredaktorem slovenského časopisu Týždeň.Je to kniha útlá určená čtenářům „začátečníkům“ dosud nepříliš obeznámeným s problematikou astrofyziky a kosmologie. Obsahuje tři rozhovory, které mezi protagonisty proběhly v rozmezí pěti let. Hríb se staví do pozice „nepoučeného“ tazatele a pokládá vcelku prosté dotazy zaměřené na základní fungování vesmíru. Myslím, že to jsou dotazy, které by většina nepoučených zájemců chtěla Grygarovi položit, pokud by měla příležitost a „odvahu“. Náročnost rozhovorů stoupá od prvního k poslednímu. První rozhovor pochází z roku 2010 a obsahuje spíše otázky zaměřené na ko...

Leonardo da Vinci s odstupem pěti staletí Leonardo da Vinci budil, a pravděpodobně ještě dlouho bude, zájem a obdiv laiků, kunsthistoriků a vědců po celém světě. Jeho mnohostranný talent je i s odstupem půl tisíciletí považován za mimořádný a slovní spojení „renesanční člověk“ u něho prostě není obyčejné klišé, protože Leonardo může být chápán jako pravzor všech, kteří se o podobný titul ucházejí, nebo jim byl jejich obdivovateli přiřknut. Nakladatelství Práh 499 let po géniově smrti vydalo velkolepou knihu téměř geniálního Waltera Isaacsona. Knihu, jež je více než důstojným připomenutím významné osobnosti počátku novověku. Autor, jak je pro něho typické, opět strávil stovky či snad tisíce hodin svědomitou přípravou, prostudoval tisíce stran písemností a procestoval kus světa, aby se na vlastní oči seznámil s vybranými Leonardovými díly. Stal se tak odborníkem na Leonarda a z jeho textů je to patrné. Čtenáři je kompetentním průvodcem nejenom Leonardovým životem a dílem, ale významným r...

Oč ve vzdělávání jde? Systém vzdělávání u nás se od listopadu 1989 stal vděčným cílem reformátorů všeho druhu. Vnímám to, ačkoliv jsem sám produktem vzdělávacího systému předlistopadového. Vnímám to díky svým dětem a v neposlední řadě i díky četným rozhovorům, které na toto téma vedu s hosty přednáškového cyklu Science Café, jenž provozuji na jihu Čech. Ale bezpochyby nejsem sám, kdo mizérii současného vzdělávání vnímá. Koneckonců je to pravidelnou agendou mainstreamových i specializovaných médií. A málokdo z nás přehlédl diskuse na téma rámcové programy či inkluze. Esej „Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění“ rakouského filosofa Liessmanna proto čtenáři zdánlivě nepřináší nic objevného a může být považován za jeden z dalších stesků na toto téma. Může, ale neměl by být. Jedním z důvodů je naléhavost až razantnost, s níž autor formuluje svoje kritické názory. Vzdělávání a vzdělanost jsou mantrou moderní společnosti. Jsme společností vědění, znalostní ekonomikou, firmy zaměstn...

Blízká vzdálená budoucnost aneb přijdou další Muskové Frank Schätzing se před čtrnácti (v našich končinách před dvanácti) lety proslavil ekologickým thrillerem Vzpoura oceánů. Mnohé čtenáře včetně mne v něm uchvátil svým precizním přístupem k žánru, hlubokým nastudováním reálií a jejich přetvořením do napínavého děje. „Limit“ následoval po dalších dvou dílech, která čtenáře příliš neoslovila a nedosáhla takové popularity jako „Vzpoura“. Jde o rozsáhlý román s prvky sci-fi odehrávající se v blízké budoucnosti a naznačující možný scénář vývoje globální politiky a světa vůbec. V popředí Schätzingova příběhu se odehrává napínavé pátraní po teroristické skupině připravující teroristické činy v blízkém vesmíru, na jeho pozadí pak dochází k poměřování sil světových velmocí USA a Číny. Příběh se odehrává ve dvou paralelních dějových linkách, jež se vejdou do přibližně tří týdnů roku 2025. Ústředními postavami první z nich je skupina miliardářů – významných podnikatelů – z různých koutů Země, k...