Tváří v tvář
Autor: Steven Weinberg
Nakladatel: Aurora, 2004
Velkou pozornost věnuje svému hlavnímu nepříteli – náboženství a víře v boha, respektive jejich fundamentalistické podobě, která se začala vzmáhat v USA. Bojuje za nezávislost vědy a její objektivitu. Odmítá stvořitele a antropocentrismus. Na pomyslném druhém místě stojí jeho boj s některými představiteli filozofie vědy, s nimiž se pře o charakter vědy a potřebnost filozofie. Zajímavostí např. je, že polemizuje i s Václavem Havlem, který „chránil“ náboženství před vědou, která má na náboženství rozkladný účinek.
Weinbergovy eseje nejsou lehké čtení. K mnoha pasážím jsem se vracel. A je obdivuhodné, jaký má Weinberg záběr a jak nebojácně a bez servítků se prezentuje svoje názory a tepe do názorů odlišných. Někdy mi až jeho oponentů bylo líto.
Ke knize se určitě vrátím, už jen proto, ne vše jsem napoprvé (napodruhé) vstřebal.
Anotace:
Věda a její intelektuální protivníciPochopení všech přírodních jevů se v podstatě redukuje na odhalení fundamentálních fyzikálních zákonů – na porozumění elementární struktuře hmoty, prostoru a času na nejhlubší mikroskopické úrovni. Ačkoliv ani tyto zákony, ani elementární struktury dnes s jistotou neznáme, máme tento základní cíl fundamentální vědy na dosah.
Tento pohled na svět je základním motivem sbírky esejů obsažených v této knize. Nejsou to eseje ledajaké: například Vesmír podle plánu byl vybrán hned do dvou sbírek nejlepších amerických esejů roku 2000: The Best Americal Essays, 2000 a The Best American Science Writing, 2000.
Tato kniha se zaměřuje na filozofické a společenské souvislosti moderní vědy. Autorův důsledně sekulární přístup se opírá o hluboce racionální pohled na svět, který se řídí objektivními přírodními zákony, v nichž není pro lidské bytosti rezervován žádný zvláštní status. V jednotlivých kapitolách jsou poutavým, fundovaným a přesvědčivým způsobem předkládány Weinbergovy postoje k tématům, k nimž považoval za intelektuálně poctivé se veřejně vyjádřit – od otázky, co bylo před Velkým třeskem, přes názory na současný stav a budoucnost fyziky elementárních částic, až po svůj vztah k možné existenci „velkého návrháře“ Vesmíru. Trpělivě vysvětluje, že módní postmoderní útoky na vědu odráží především vlastní předsudky kritiků a jejich neporozumění vědecké literatuře či její chybnou interpretaci. Vysvětluje, že odvěká touha porozumět a popsat přírodu, je nedílnou součástí osvobozování lidského ducha a podstatnou oporou moderního liberálního uspořádání lidské společnosti.
Přečteno: 2010, komentář napsán v únoru 2013
Komentáře
Okomentovat