Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii
Autor: Jared Diamond
Nakladatel: Columbus, 2000
Nemohu se zbavit dojmu, že autor vše podřídil přísloví „přání otcem myšlenky“. Výchozím bodem knihy je hypotéza, že k rozdílnému vývoji lidských společností, či chcete-li civilizací, došlo jen a pouze vlivem především geografických, klimatických či „ekologických“ faktorů v různých místech světa. Na pozadí je cítit, že kniha byla napsána jako protiváha různým rasismem zavánějícím názorům o nestejnoměrně vyvinutých rozumových schopností lidí vyvíjejících se na různých místech zeměkoule. Snaha Diamonda tyto kontroverzní názory popřít a vyvrátit je podle mě tak úporná až je neomalená. Ač se v metodologických poznámkách dovolává komparativní metodologie, sám při srovnávání téhož v rozpětí několika desítek stran dochází k rozdílným závěrům. Euroasijská „civilizace“ dle jeho soudu měla ideální podmínky pro rozvoj a proto mohlo po několika tisíciletích existence se zbraní v ruce ovládnout ty ostatní. Zatímco v případě jihovýchodní Asie při popisu expanze Číňanů opomíjí horská pásma, pralesy či pouště, v případě Mezoameriky, Afriky nebo Austrálie se staly nepřekonatelnou bariérou. Zatímco rozšíření domestikovaných prasat z Číny do Tichomoří (na vzdálenosti stovek a tisíců kilometrů) je samozřejmostí, brání jejich chovu v Austrálii překonání Toresova průlivu, který je cca 150 km široký a plný ostrovů (Austrálii nejbližší ostrov v Toresově průlivu od ní leží nějakých 16 km a prasata se na něm chovala). Pár podobných ukázek příliš subjektivního přístupu bych mohl přidat. Nemá to však význam.
Lepší je si knihu přečíst. I když k ní mám výhrady, doporučuji ji. Našinci dává jinou perspektivu nazírání na naši (lidskou) minulost. Nelituji, že jsem ji četl.
Spolu s knihami jako je Vzestup člověka (J. Bronowski), Střet civilizací (S. P. Huntigtona), Evoluce boha (R. Wright) a dalšími podobnými vytváří pestrý pohled na to, kdo jsme a kam jdeme. Přitom nejde jen filozofické úvahy, ale pokladem jsou konkrétní historické milníky.
Anotace:
Je všeobecně známo, že historie vývoje různých lidských skupin a společností z různých oblastí naší planety se od sebe značně liší. Ve světě dnes bohatstvím a mocí vládnou zejména národy euroasijského původu, zatímco většina Afričanů, domorodí obyvatelé Amerik a Austrálie za nimi výrazně zaostávají. Naskýtá se proto otázka: Co způsobilo, že vývoj se v určitých částech světa ubíral právě tou, a nikoli jinou cestou? Kde došlo k onomu kritickému zlomu, který předznamenal osud dalších generací? Autor této knihy se nespokojuje se známou a zjednodušenou teorií o příznivých či nepříznivých klimatických podmínkách, a už vůbec ne s poněkud rasistickým soudem o větších přirozených schopnostech a rozdílné inteligenci některých etnických skupin. Je přesvědčen, že prvotních příčin disharmonického vývoje lidstva muselo být daleko více a že všechno souvisí jak s vynálezem zpracování železa a výroby střelných zbraní, tak s používáním písemných záznamů či s rozvojem cestování, a tím pádem i se šířením choroboplodných zárodků. Přesto však je populárně-vědná práce Jareda Diamonda na hony vzdálena suchopárné učebnicové nudě. Naopak! Na jejích stranách se před čtenářem rozvíjí ohromná mozaika zaniklých i přeživších národů, po pomyslné mapě světa putují migrující nomádi a svět nazadržitelně spěje k dnešní přetechnizované podobě.Přečteno: leden 2013
Komentáře
Okomentovat