Ježíš. Životopis pro 21. století

Autor: Paul Johnson
Nakladatel: Barrister & Principal, 2010

U této knihy velmi záleží na osobnosti čtenáře a úhlu jeho pohledu. Kdo zná jiné Johnsonovy knihy a jeho skvělé historické analýzy, bude možná zklamán. Johnson se tu projevuje jako hluboce věřící člověk, který, z mého pohledu, vytváří kompilát z Nového zákona. Kdo hledá informaci o tom, “jak to bylo s Ježíšem doopravdy“, bude asi zklamán. Kdo je nevěřící a přesto se chce o fenoménu „Ježíš“ něco dozvědět, má dobrou příležitost.
Na druhou stranu, přečtete-li si Kazantzakisovo Poslední pokušení, budete z toho mít větší potěšení.

Anotace:

Poutavý, přehledný, brilantní! Takový je nový životopis Ježíše z pera uznávaného britského spisovatele Paula Johnsona, mimo jiné autora populárních Dějin křesťanství a Dějin židovství. Známý historik a autor bestsellerů, sám aktivní věřící, vložil do tématu nejen svoji obrovskou erudici a spisovatelské zkušenosti, ale i své celoživotní nadšení pro toto téma. Brilantně se pohybuje v celkovém historickém rámci Ježíšovy doby a nabízí čtenářům stručný, ale přitom barvitý příběh člověka, který podnítil jedno z velkých světových náboženství a jehož učení nás provází životem dodnes. Kniha je skvěle napsaná, oproštěná od zbytečného odborného teologizování, a není proto divu, že se o ní od počátku mluví jako o novém Ježíšově životopise pro 21. století.

Přečteno: 2012

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Recenze: Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva

Obrázek
Draze vykoupený evoluční úspěch Knihy obsahující syntetizující pohled na historii lidského rodu bývají atraktivní, neboť obvykle nabízejí nové pohledy na skutečnosti, události a jevy, ke kterým jsme vlivem školního vzdělání a dalších životních zkušeností zaujali nějaké (mnohdy společensky osvědčené) postoje.   Poslední desetiletí také přinesla řadu historiků, kteří se nebojí sem tam hodit kamen do stojatých vod historické vědy a společenských konvencí a nabourat nějaké to klišé. Samozřejmě je to vždy ošemetné, protože vždy musejí dávat pozor, aby se při tom nevymáchali v loužích spekulací a záměrných i nevědomých manipulací. Yuval Noah Harari svoji knihou „Sapiens - Úchvatný i úděsný příběh lidstva“ hladinu rozvířil poměrně vydatně – soudě podle ohlasů čtenářů (kniha už je nějaký pátek na trhu, takže je z čeho vycházet). Kniha může mnoho čtenářů provokovat už svým pojetím. Lze ji obtížně zařadit žánrově i z hlediska odbornosti. Z hlediska žánrového má snad ne...
Více »

Recenze: Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění

Obrázek
Oč ve vzdělávání jde? Systém vzdělávání u nás se od listopadu 1989 stal vděčným cílem reformátorů všeho druhu. Vnímám to, ačkoliv jsem sám produktem vzdělávacího systému předlistopadového. Vnímám to díky svým dětem a v neposlední řadě i díky četným rozhovorům, které na toto téma vedu s hosty přednáškového cyklu Science Café, jenž provozuji na jihu Čech. Ale bezpochyby nejsem sám, kdo mizérii současného vzdělávání vnímá. Koneckonců je to pravidelnou agendou mainstreamových i specializovaných médií. A málokdo z nás přehlédl diskuse na téma rámcové programy či inkluze. Esej „Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění“ rakouského filosofa Liessmanna proto čtenáři zdánlivě nepřináší nic objevného a může být považován za jeden z dalších stesků na toto téma. Může, ale neměl by být. Jedním z důvodů je naléhavost až razantnost, s níž autor formuluje svoje kritické názory. Vzdělávání a vzdělanost jsou mantrou moderní společnosti. Jsme společností vědění, znalostní ekonomikou, firmy zaměstn...
Více »

Recenze: Krize, nebo konec kapitalismu?

Obrázek
I v rozbitém zrcadle můžete spatřit sami sebe Obšírněji hodnotit knihy tohoto druhu, pokud zrovna nepatříte do „kulturního okruhu“ jejich autorů, je poměrně komplikované. Jde o soubor více než dvou desítek textů věnovaných otázkám spojeným s tzv. hospodářskou krizí, která vypukla v roce 2008, přitom co text, to autor, co autor to spousta názorů. A teď ty „kostky“ nasypte do jedné krabice a postavte z toho dům. Spíše to připomíná zrcadlo, které se vám roztříštilo na podlaze. Ve změti střepů vidíte stejný nebo velmi podobný odraz, občas zahlédnete i něco jiného (záleží na úhlu pohledu) a střepy, které leží vzhůru nohama, vám žádný obraz nenabídnou. Je komplikované, tedy pro mě jako laika, hodnotit i editorský počin Jiřího Pehe. Výběr autorů a názorů se mi zdá uspokojivý. Ale rozhodně si netroufám tvrdit, zda je reprezentativní z pohledu zastoupení různých intelektuálů a jejich názorových skupin vyskytujících se v českých a moravských univerzitních či ústavních luzích a hájích, popřípadě...
Více »