Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci

Autor: Petr Vopěnka
Nakladatel: Práh, 2000

K této knize ani s odstupem neumím napsat komentář, který by jí byl hoden. V každém případě je to „kniha pro fajnšmekry“. Ti ji možná přečtou na jeden zátah. Ostatní smrtelníci budou fascinováni šířkou obzorů pana profesora Vopěnky, tedy pokud je vůbec dohlédnou (sám přiznávám – viz dále, že se mezi tyto vyvolence neřadím). Téměř 900 stran se nedá shrnout do jednoduchého popisu. Vzdávám to. Kniha je obdivuhodným příběhem geometrie a filozofie. Je to velkolepá óda na exaktní myšlení od antiky až po 20. století. Upřímně, mám pocit, že jsem zdaleka nepostřehl vše, co prof. Vopěnka chtěl sdělit. Po pár desítkách stran jsem nabyl dojmu, že nerozumím ani jednomu ani druhému, ale moc bych to chtěl. Během čtení se střídaly okamžiky, kdy jsem byl nadšen tím, že jsem pochopil, a kdy jsem schlíple knihu odkládal na noční stolek vědom si své malosti. Budu se k této knize snažit po čase ještě vrátit. Mám pocit, že mi nevydala poznání, které skrývá. Uvidíme, zda mě přijme příště. Budu se na to připravovat.
Aniž bych chtěl podceňovat kognitivní schopnosti vás, ostatních potenciálních čtenářů, upozorňuji vás, že pravděpodobně některé pasáže na jedno čtení "neprojdou". Hodně štěstí při objevování této knihy.

Anotace:

Jedná se o pozoruhodnou syntézu matematického, filozofického a historického poznání. Na vývoji geometrie od antiky až po novověk autor mapuje základy evropského myšlení.
Souhrnné dílo Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci se skládá ze čtyř knih. První kniha Vědění uloupené olympským objasňuje otevření geometrického světa a zušlechtění geometrie, k němuž došlo v antice. Geometrie tehdy stanovila ideál evropské vědě přinejmenším na další tři tisíciletí. Druhá kniha Prosvětlení cesty k nekonečnu srozumitelně pojednává o rozepnutí geometrického světa do absolutního nekonečna, o teologických vlivech, jež se na tom podílely, a vůbec o vlivech teologie na vznik novověké vědy. Novověká evropská věda v té době učinila osudový krok, spočívající ve vložení reálného světa do klasického geometrického prostoru. Třetí kniha Geometrizace reálného světa je věnována důsledkům tohoto osudového kroku a období od počátků novověké přírodovědy, významu Isaaca Newtona a obdivuhodnému rozvoji takto pojímaného čistého rozumu. Završením celého díla, které každého vnímavého čtenáře zasvětí do překvapivě poutavého vývoje geometrie i celého evropského myšlení, je čtvrtá kniha Otevření neeukleidovských geometrických světů. Objevem neeukleidovské geometrie obdržel lidský rozum - přesvědčený, že svět již nemá žádné neobjasnitelné tajemství - studenou sprchu.

Přečteno: 2012